30. 7. 2014

[RECENZE] The Restaurant at the End of the Universe

Autor: Douglas Adams
Nakladatelství: Pan Books
Vyšlo: 2009
U nás: Argo 2006
Počet stran: 200
Formát: Paperback
Anotace: Facing annihilation at the hands of the warlike Vogons is a curious time to have a craving for tea. It could only happen to the cosmically displaced Arthur Dent and his curious comrades in arms as they hurtle across space powered by pure improbabilityband desperately in search of a place to eat.
Among Arthur's motley shipmates are Ford Prefect, a longtime friend and expert contributor to the Hitchhiker's Guide to the Galaxy; Zaphod Beeblebrox, the three-armed, two-headed ex-president of the galaxy; Tricia McMillan, a fellow Earth refugee who's gone native (her name is Trillian now); and Marvin, the moody android who suffers nothing and no one very gladly. Their destination? The ultimate hot spot for an evening of apocalyptic entertainment and fine dining, where the food (literally) speaks for itself.
Will they make it? The answer: hard to say. But bear in mind that the Hitchhiker's Guide deleted the term "Future Perfect" from its pages, since it was discovered not to be!


“The story so far:
In the beginning the Universe was created.
This has made a lot of people very angry and been widely regarded as a bad move.”

Už svou první knihou si mě Douglas Adams naprosto dostal, jak určitě víte, protože o něm mluvím pořád. Na druhý díl jsem se těšila hrozně moc dlouho. Na druhou stranu jsem měla jisté obavy, protože hodně lidí říkalo, že první kniha byla mnohem lepší. Co na to já? Jak se to vezme.

Myslím, že hlavní příčina, proč si většina lidí myslí, že byl první díl lepší, je to, že pokud čtete Stopaře poprvé, bude to pro vás velké překvapení. Já sama jsem si pořád říkala něco v tom smyslu, jak mohl někdo vymyslet něco geniálního a nemohla jsem pochopit, kde na to pan Adams bere tolik fantazie. Jinými slovy, podobnou knihu byste těžko hledali, což je asi ten hlavní důvod.

“The waiter approached.
'Would you like to see the menu?' he said. 'Or would you like to meet the Dish of the Day?'
'Huh?' said Ford. 
'Huh?' said Arthur.
'Huh?' said Trillian.
'That’s cool,' said Zaphod. 'We'll meet the meat.” 

Pokud máte ale první knihu za sebou a čtete druhý díl, nic moc nového už vás nepřekvapí. Zápletka je samozřejmě nová a originální, smysl pro humor a postavy ale zůstávají, takže si na tenhle styl psaní více méně zvyknete. Adams také opět vsadil na satiru, tentokrát vynechal byrokracii, ale vzal si na paškál další problémy v naší společnosti, které mě opravdu dostaly.

To je taky jedno z velkých plus téhle knížky. Pokud už Douglas Adams něco kritizuje, dělá to geniálně. Už dlouho jsem se takhle nepobavila a ze všech autorů, které jsem četla, se mu vyrovnal snad jen Terry Pratchett ve své Zeměploše. A to je ode mě prosím hodně velká pochvala. Minule to byla například byrokracie, tentokrát se autor pustil do vládnoucích vrstev, jídla a dalších věcí, které mě naprosto nadchly.

“The major problem—one of the major problems, for there are several—one of the many major problems with governing people is that of whom you get to do it; or rather of who manages to get people to let them do it to them. 
To summarize: it is a well-known fact that those people who must want to rule people are, ipso facto, those least suited to do it. 
To summarize the summary: anyone who is capable of getting themselves made President should on no account be allowed to do the job.” 

Adamsovy charaktery jsou opravdu velmi, velmi silné. Ať už Arthur, Zaphod nebo Trilian, každá postava má něco do sebe a čtenář cítí, že má smysl, což je pro mě v knihách opravdu důležité. Stejně jako nová místa, která fungovala, a mimozemské rasy, jako třeba Vogoni. Sice nejsou tak promyšlené jako v jiných sci-fi, ale prvotní smysl knihy je jistým způsobem pobavit. Další plus je, že ačkoliv je kniha poměrně krátká, má asi dvě stě stran, se toho stane poměrně hodně. Není tady tedy žádné hluché místo, které by v knize tohohle druhu jen uškodilo.

Co se týče angličtiny, mě osobně přišla poměrně jednoduchá. Pokud jste začátečník, budete se možná potýkat se slovíčky a nějakou tou gramatikou, jestli se ale jen tak něčeho neleknete, Stopař je skvělá kniha na začátek - pobaví, je krátká a ne tak složitá.

Hodnocení
Shrnuto a podtrženo, pravda, neposadila jsem se z téhle knížky na zadek tak, jako z té první a říká se, že opakovaný vtip není vtipem, ale podle mého názoru je originální i tenhle díl a tak nemůžu jinak. Na pomyslném žebříčku bych mu dala 99,9 ze 100, na GoodReads klasicky pět z pěti. Nemůžu si pomoct, ale tohle je jedna z nejlepších sérií tohoto roku. Není pro každého, ale pokud vám padla do oka a jste fanoušci sci-fi a britského humoru, rozhodně si ji přečtěte. 

2 komentáře:

  1. Tvůj blog byl přidán do nové tabulky obsahující knižní blogy a weby. Pokud máš nějaké otázky či reklamaci, tak se ozvy. Jakékoli změny prosím hlas.

    OdpovědětVymazat
  2. Průvodce mám vážně moc ráda. Jednoduše mě baví. =D Ale je fakt, že nejvíc mě bavily první tři díly, čtyřka a pětka už vážně nejsou takový, bohužel...

    OdpovědětVymazat