21. 11. 2014

[RECENZE] Zajatec Londýna

Originální název: London Prisoner
Autor: Régis Franc
Překladatel: Lucie Šavlíková
Vyšlo: 2013
Nakladatelství: Mladá Fronta
Počet stran: 168
Formát: Hardback
Anotace: Autor vypráví na základě své vlastní zkušenosti Francouze přesídleného do Londýna, kde žije již šest let. S laskavým humorem líčí každodenní situace, do nichž se dostává jako Francouz, který se narodil na slunném jihu Francie a neumí skoro ani slovo anglicky, popisuje všelijaké anglické nešvary a zvláštnosti, s nimiž se běžný turista v Anglii nesetká. Je to nanejvýš vtipné, odpočinkové čtení s přesnými portréty a postřehy a velmi přínosné pro každého, kdo byl v Londýně nebo se do něj chystá.



Existuje spousta knih o britech, kteří se přestěhovali do Francie, a já, člověk pro cestování zapálený, jsem je samozřejmě hltala s naprostým nadšením. Poté jsem se čirou náhodou dostala k této knize. Lákal mě především pohled z opačné strany - Francouz v Londýně. A protože mě Londýn hodně baví (sice bych radši do Japonska nebo Skotska, ale...), rozhodla jsem se Zajatce i přes ne moc dobré recenze přečíst.

První věc, která mě opravdu velmi, velmi zklamala, je jednak obsah, jednak styl psaní autora. Sice se dočkáme popisu Londýna, ale spíš matného, schovaného za metafory a výkřiky, jak je Paříž úžasná a jak autor ničemu nerozumí, protože neumí anglicky. Zastávám názor, že lidé by se nejprve měli naučit cizí jazyk, než se někam stěhují, alespoň základy, takže v tomhle směru mě kniha mírně dráždila.

Jak jsem už psala, s obsahem je to dost na štíru. Jediné, co se dozvíme, je, jak funguje britské
stavebnictví (prý nic moc) a kdo a jak posílá faktury. Abych pravdu řekla, protože jsem očekávala něco naprosto jiného, tyto pasáže se u mě s velkým úspěchem opravdu nesetkaly. A pokud zrovna nečtete o tom, jak milému autorovi staví/nestaví dům, můžete si užít dlouhé, nostalgické a melancholické popisy jeho mládí na francouzském venkově poblíž španělských hranic.

Což o to, ono takové psaní, kdy se všechno schovává za metafory a košaté popisy, je občas fajn. Jenže klíčové slovo v téhle větě je občas. Já mám ráda poněkud přímočařejší styl psaní smísený sem tam s nějakým tím popisem autorových pocitů, ale tahle kniha ukazuje, že dvě stě stran v tom samém duchu pro mě nefunguje. Neskutečně nudí.

Přiznávám s naprosto čistým svědomím, že nechápu francouzský humor. Na GoodReads přečtete desítky komentářů ve smyslu, jak se čtenář skvěle bavil, a následují samozřejmě hvězdičky, většinou čtyři. Já osobně jsem se nezasmála snad ani jednou a zábavnější epizoda pro mě byla ta, kdy se na autorově zahradě objevily lišky. Angličané byli nadšení, já ostatně taky, tak na co si proboha ten Francouz stěžuje?

Měla bych taky vymyslet nějaký klad, že? Zaprvé mě neskutečně potěšilo, že se v knize vyskytují různá základní slovíčka jednak anglicky, jednak francouzsky. Oba dva jazyky se učím, takže mi samozřejmě nedělalo žádný problém rozumět a děj to neskutečně okořenilo. (Představte si to jako malý elektrický šok, samozřejmě příjemný.)

Samozřejmě jsou v knize i světlejší pasáže, kdy za hustou mlhou spatříte například Hyde Park. Régis Franc nepíše špatně, takže konkrétně výše zmiňované jsem si opravdu užila a dokonce se i trochu zasmála, ale jak říkám, chtělo by to víc takových pasáží, i když fakt, že nerozumím francouzskému humoru, bude spíš můj problém. Prostě a jednoduše, méně Francie, víc ostrovního království, víc života.

Hodnocení
Jak jsem psala výše, miluji cestopisy, zážitky někoho, kdo žije jinde, jiný úhel pohledu, sleduji spoustu blogů, kde autoři píšou o zemi, kde žijí, takže jsem chtěla vědět, jak se cítí Francouz v Anglii. Problém bude pravděpodobně v tom, že jsem měla přehnaná očekávání. Moc nepomohla anotace, která je pro mě v tomto případě kompletně zavádějící. Což o to, něco jsem se dozvěděla a trochu jsem se i zasmála, ale v některých pasážích jsem trpěla jako zvíře. Právě proto ode mě Zajatec dostává dvě hvězdičky z pěti (a to si ještě může gratulovat). Do dalších děl autora se pouštět nebudu, ale na poličce na mě čeká další kniha podobného ražení, takže na žánr rozhodně nezanevřu.

2 komentáře:

  1. Taky mě tahle kniha docela zklamala. Četla jsem ji teď v listopadu.. Jaká je tvá oblíbená na toto téma?

    OdpovědětVymazat
  2. Tedy, na to, jak mě oslovil název a obal knihy, jsem byla docela zklamaná tvou recenzí. Už jsem si na knihu brousila zuby, ale teď tedy rozhodně ne ne ne. :D

    OdpovědětVymazat