14. 12. 2014

[RECENZE] Krev padlých andělů

Autor: Jan Urban
Nakladatelství: Beletris
Vyšlo: 2014
Počet stran: 321
Formát: Paperback
Anotace: Praha - poklidné srdce Evropy plné tajemných zákoutí, soch, kostelů, holubů, předražených taxikářů, zkorumpovaných politiků a ruských nevěstinců... Této idylce však právě zvoní umíráček! 
Hlava království českého je v obležení nepřátelských sil. Počet bojechtivých cizáků, stupňujících útoky a sabotáže, roste každým dnem. Nejsou ovšem jedinými hráči ve vražedné soutěži o ovládnutí magické moci skrývající se v Praze. O slovo se hlásí jiní, mnohem silnější a nevyzpytatelnější soupeři... (více na GoodReads)





Uběhly přibližně dva měsíce a od recenze na první díl Pragocalypsy je tu dvojka. Co říct na úvod? Těšila jsem se, a to opravdu hodně. Potom, co mi bylo oznámeno, že konec je naprostá bomba, jsem se do ní pustila s očekáváním a hlavně zvědavostí, co že se to tedy vlastně stane. Pro ty, co nečetli první díl, pozor, recenze obsahuje spoilery. Hodně, hodně spoilerů.

Zvětšit
Kde jsme to vlastně minule skončili? Ach ano, Vyvyan mrtvý, Eliška unesena a všechno jde, lidově řečeno, do kopru. Pokud jsem si myslela, že první díl ubíhal tak úžasným tempem, že jsem pomalu nestíhala přemítat stránky, oproti dvojce to byl jen slabý odvar toho, co se má teprve stát. Hrozně mě bavilo zjišťovat, co všechno řád zkouší na to, aby uzavřel trhliny (a co nefunguje), aby to nakonec dopadlo tak... jak to dopadlo. Pokud mě sledujete na GoodReads, asi máte přehled o tom, jak jsem reagovala.

Na Vyvyanovy občas úchylné narážky si asi nezvyknu nikdy, ale nasmála jsem se opravdu hodně, hlavně v případě jeho dialogů s Kamilem Bartoškem, o kterém jsme mohli číst v prologu prvního dílu. Dokonce i Marika, Eliška, Tizian, Phobos, Vanda, všichni mi neskutečně přirostli k srdci už během jedničky, ale ve dvojce se jejich postavy posunuly ještě dál, což dalo knize zcela nový rozměr.

Rozhodně dávám kladné body za reálie. Nejen orientace v Praze, historie, ale i mytologie a všechno okolo. Obvykle jsem příšerný čtenář a mám tendenci rýpat, ale tady jsem nenašla ani jednu maličkou chybičku. Bohové vybíhají z brány, známí i neznámí, dozvíte se o nich mnoho nových informací a některé to možná podnítí se ponořit do méně známých kultur. My, co jsme knihu četli, už víme, jak to bylo s Ježíšem, a můžu vám slíbit, že tak originální teorii jste ještě nečetli.

Ještě musím zmínit jeden bod, a to je poměrně častá přítomnost angličtiny a tuším i němčiny v textu. Dokážu si představit, že pro někoho, kdo ani jeden jazyk neovládá, to musí být trošku nepříjemné, já jsem se v němčině chvílemi, jakožto hrdý francouzštinář, ztrácela, nicméně s překladem neměl, na rozdíl ode mě, Google žádné problémy. Z mé strany to tedy rozhodně není výtka, ale pokud se chystáte Pragocalypsu číst a neovládáte cizí jazyk, rozhodně si připravte slovník. Neřekla bych ale, že věty v angličtině byly nějak extrémně složité, takže je zvládnou i začátečníci.

Na závěr musím vychválit grafické zpracování. od obálky, která je sice asi o milimetr menší než první díl, čehož jsem si ale skoro nevšimla, i když je mám v knihovně vedle sebe, nicméně obsahuje více úchvatných ilustrací, ze kterých místy opravdu běhá mráz po zádech. Mým favoritem je jistý drak, který je provedený naprosto úchvatně. A hlavně, je to opravdu drak. Například v Hobitovi (filmu) trochu nedomysleli, že Šmak, kterého udělali, je ve skutečnosti wyvern.

Hodnocení
Je dobře, že jsem si u Strážců brány nechala jednu hvězdičku rezervu, protože druhý díl v mnohém překonává jedničku. Mnohem více akce, napětí, zvratů, nádherných ilustrací, stránek, je vidět velký posun ve psaní. Zatím netuším, jestli se kniha dostane to Top 10 tohoto roku (ovšem Terry Pratchett je konkurence), nicméně jí pokládám ta skvělý čtenářský zážitek a samozřejmě se nemůžu dočkat pokračování.

Žádné komentáře:

Okomentovat