15. 1. 2015

[RECENZE] Pašerák

Autor: Miroslav Žamboch & Jiří W. Procházka
Vyšlo: 2005
Nakladatelství: Triton
Počet stran: 110
Formát: Paperback
AnotaceJohn Francis Kovář, bývalý kapitán speciálních jednotek, veterán válečných operací i účastník tajných misí, dostává jednoho dne neobvyklou nabídku od podivné dvojice zaměstnanců ještě podivnější agentury. Než však stačí přijmout či odmítnout, přenese se nečekanou shodou okolností do světa, v němž československá armáda v roce 1938 nevydala hranice republiky nacistickému Německu, do světa čarodějů – inkvizitorů pracujících pro vládu, do světa, kde se nejvíc peněz dá vydělat pašováním a prodejem magicky aktivních substancí. Brutální přestřelky, válka na kolejích, divoké honičky gangsterů a zákeřné triky čarodějů. To je denní chleba těch, kteří chtějí rychle zbohatnout. J. F. K. však netouží stát se milionářem ve světě, který není jeho. Chce se vrátit domů. Tím však kříží cestu tajemné Agentuře a přestupuje zákony, o nichž netuší, že vůbec existují. Až úplně na konec se dozvídá jednoduchou, krutou a smrtelně nebezpečnou pravdu: „Svůj svět si musíme zasloužit!"


Na tuhle sérii jsem narážela v knihovně už tak dlouho, že když jsem si půjčovala další knihu od Miroslava Žambocha a spatřila první díl, napadlo mě, že bych se do téhle drobné stostránkové knížečky mohla pustit.

Hned ze začátku na mě příběh působit trochu podivně. Nápad relativně dobrý, ale stále jsem z ní cítila jakousi pokleslejší fantastiku, která má člověka na několik hodin zabavit, kterou můžete vytáhnout třeba na cestě vlakem, ale nic víc. Postupem času se kvalita a čtivost čím dále zvyšovala, ale konec mi opět připadal nepravděpodobný, plytký a až trochu klišoidní.

Problém začíná u samotné postavy, která jako by vypadla z Expendables. Obrovský chlap, bývalý voják, silný, kterého odkopávají přítelkyně jako na běžícím pásu, který se umí skvěle rvát, ale samozřejmě má tak velké srdce, že zachraňuje děti z hořících domů. A právě proto mě jediná vada na kráse, kterou tenhle svalovec má, upřímně potěšila. Kovář totiž střídá strany jako na běžícím páse. Nejprve se trochu vzpouzí, ale můžete se vsadit, že bude vždy na vítězné straně.

Ani ostatní charaktery nejsou o moc lepší. Neuvěřitelné, jako přes kopírák - krásné ženy, silní muži (a dokonce černoši), prostě archetyp na každém rohu. To ale upřímně začíná být po nějaké době vysloveně otravné a vy se jen modlíte, aby se tam už konečně objevil někdo, kdo bude vybočovat za řady. To se ale bohužel nestane a tak jsem v tomhle ohledu zůstala zklamaná až do samého konce.

Přiznejme si, ani ten děj a reálie nejsou zas tak originální. Cestování v čase a vesmíru je v jistých obměnách mraky, a spousta knih i seriálů toto téma zpracovávají podstatně lépe. Vzpomeňme si například na kultovní seriál Doctor Who, nebo jednu z mých nejoblíbenějších sci-fi, The Long Earth. Na druhou stranu, katastrofa to rozhodně nebyla a i přes pár detailů, které jsem úplně nepochopila, příběh šlape tak, jak má.

Styl psaní? Rozhodně čtivý, autorům (v tomto díle spíše panu Žambochovi) jde akce skoro sama, hlavní hrdina skáče z jednoho průšvihu do druhého a vy ani nestíháte otáčet stránky. Tedy, skoro. Nebýt určitých chyb v textu. Překlepy a uvozovky na úplně nesprávných místech, které by se v určitém množství daly tolerovat, ale v Pašerákovi už je chyb příliš mnoho na to, aby šly ignorovat.

Co mě ještě praštilo do očí? Angličtina. Proč? Protože tam vůbec není. A to je ten problém. Setkáme se se spoustou cizinců, kteří by měli mluvit anglicky. V tomhle ohledu mohu srovnávat s Pragocalypsou, kde všichni mluví tak, jak mají, a knize to přidává na atraktivitě. Čeští autoři mají tu výhodu, že mohou tenhle prostředek využít. Chápu, že v překladech se tohle neobjevuje, ale beru to jako velké mínus.

Hodnocení
Nakonec jsem se rozhodla pro tři hěvzdičky z pěti. Přes mnoho nedostatků kniha splňuje to, co má. Spousta akce, neurazí a zabaví vás aspoň na jedno odpoledne. Sami autoři slibují, že další díl bude už jen lepší, takže tuto sérii zatím nebudu zatracovat celou sérii. Hlavně doufám, že obálka dvojky nebude tak otřesná jako tato.

4 komentáře:

  1. Já jsem četl asi prvních pět knížek této série a je to, jak píšeš, prostě taková oddechování vyvražďovačka. Někdy mi přišla až zbytečně brutální. Určitě to není série, kterou bych musel mít jednoznačně doma.

    Na druhou stranu mi nikdo nevadilo, že postavy mluví stejným jazykem. Kdyby polovina postav mluvila třeba rusky, tak bych z knížky toho moc neměl. Chápu, že angličtině většina lidí rozumí, ale nepřijde mi to moc důležité. Akorát vím, že se to hrozně moc používá ve filmech, kde se objevují nějací asiati. A vyrovnávají to titulky.

    OdpovědětVymazat
  2. Četla jsem tak prvních pět dílů, ale pořádně mě bavily první tři, pak to začalo být absurdní a upřímně řečeno celkem nudné...
    Žambocha mám hrozně ráda, ale tohle mě asi zas tak nechytlo...Navíc pozdější díly už ani nepíše on, takže nevím, jestli budu nějak spěchat do dalších dílů :)
    Super článek, konečně někdo, kdo četl část téhle, celkem rozsáhlé, ale v blogerských kruzích, kde se pohybuji, málo známé série :)

    OdpovědětVymazat
  3. Takové čtení by mě nebavilo, ale každý máme jiný názor :-)
    Zvu vás všechny na mou Giveaway o voňavé ceny :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Kniha mě také moc nezaujala, ale nechci ji soudit předem, možná si ji někdy přečtu, ale zatím dám přednost jiným knihám, ale díky za pěknou recenzi :)

    OdpovědětVymazat