21. 2. 2015

[RECENZE] The Finishing School

Autor: Muriel Spark
Nakladatelství: Penguin Books
Vyšlo: 2005
U nás: nevyšlo
Počet stran: 155
Formát: Paperback
Anotace: Passionately determined to write his novel whilst running College Sunrise, a finishing school for both sexes and mixed nationalities, Rowland Mahler is assisted by his wife, Nina Parker. This term there is a new star pupil - Chris, seventeen, also determined to write his masterpiece. As Chris's novel takes shape while his own flounders, Rowland becomes increasingly obsessed and The Finishing School becomes awash with his jealousy and envy. This new novel amply displays Muriel Spark's extraordinary talent: her cool, biting humour and unique vision of human nature.




Muriel Sparks, narozena jako Muriel Sarah Camberk, původem ze skotského hlavního města Edinburghu, žila v letech 1918 až 2006. The Finishing School je její poslední kniha, kterou v roce 2004 vydalo nakladatelství Viking Press. Popisuje tzv. finishing school, což je instituce, kde se mladí lidé, čerstvě po střední, učí různé věci, především tedy etiketu. V případě této školy jsou v popředí spíše hodiny kreativního psaní.

Tuhle knihu jsem si vybrala naprosto náhodně jako někdo, kdo občas sedne a píše a zajímá ho, co o
tom mají co říct opravdoví autoři. Ale tahle kniha pro mě byla naprostým zklamáním. A to hned z několika důvodů. Vlastně si nejsem jistá, jestli jsem ochotná vůbec něco na téhle knize chválit, maximálně tak nápad (naprosto nevyužitý) a obálku, která se povedla.

Celý příběh se točí kolem Rowlanda, lektora tvůrčího psaní a zároveň spolumajitele školy, který je přesný prototyp autora, který tvrdí, jak strašně moc práce má s novou knihou, ale nemá ani první větu, natož téma, a Chrise, který je naopak mladý, motivovaný a knihu opravdu píše, což v Rowlandovi vzbuzuje pocit žárlivosti.

Nikdy v životě jsem se nesetkala s tak málo uvěřitelnými charaktery. Nejen Chris a Rowland, jehož "obsese" je nejen nereálná, ale v jistých momentech i směšná, ale i vedlejší postavy - o nich se dozvíte jen to, jak se jmenují, jaké mají vlasy a s kým spí. Většina z nich si je natolik podobná, že si je budete plést, ale zároveň jsou napsané tak hrozně, že vám to bude úplně jedno.

Problém číslo dvě je příběh. On tu vlastně vůbec žádný není, respektive se to při čtení zdá. Ano, Chris pracuje na své knize, Rowland je čím dál větší pošuk a čím dál víc je Chrisovým dílem posedlý, to ano, nicméně jako příběh na sto padesát stran to prostě a jednoduše nefunguje. Já osobně jsem se strašně nudila a ačkoliv má tahle kniha velká písmena a teoreticky by se dala zvládnout za odpoledne, já jí četla strašně dlouho.

Mimo jiné anotace slibuje také "biting humour" a já se ptám, kde. Hledala jsem opravdu pečlivě, ale zdá se, že mi něco uniklo, protože smysl pro humor se Sparksovou rozhodně nesdílím. Uniká mi její sžíravá kritika... vlastně čehokoliv. A největší tragédie je konec. Nemám slov, kterými bych ho popsala, aniž bych něco vyspoilerovala, ale myslím, že stačí napsat, že posledních pár stran pohřbilo celý příběh.

Dobrá zpráva ale je, že angličtina v The Finishing School je opravdu jednoduchá, takže pokud vás neodradilo to, co jsem popsala výše, a stačí vám, že tomu budete rozumět, směle do toho, a to i pokud by to byla vaše první kniha - pokud je tu nějaký složitější výraz, většinou se milionkrát opakuje, navíc nejde o jadernou fyziku, ale o psaní.


Hodnocení
Nakonec jsem se rozhodla pro jednu hvězdičku z pěti. Za nápad a obálku. Tahle kniha je jednoduše katastrofa. Postavy jsou ploché, nic nedává smysl a jestli jsem se vůbec během čtení smála, tak maximálně hystericky, a to na konci, který je, překvapivě, taky naprosto příšerný. Nevím, jak dobré/špatné jsou ostatní knihy od Sparkové, nicméně pokud o téhle přemýšlíte, vyhněte se jí obloukem. Katastrofa.

1 komentář:

  1. To nesnáším, když jsou postavy tak stejné, že se mi pletou!

    OdpovědětVymazat