3. 2. 2015

[RECENZE] Leviathan

Autor: Scott Westerfeld
Nakladatelství: Simon & Schuster
Vyšlo: 2010
U nás: Knižní klub, 2011
Počet stran: 434
Formát: Paperback
Anotace: Prince Aleksander, would-be heir to the Austro-Hungarian throne, is on the run. His own people have turned on him. His title is worthless. All he has is a battletorn war machine and a loyal crew of men.
Deryn Sharp is a commoner, disguised as a boy in the British Air Service. She's a brilliant airman. But her secret is in constant danger of being discovered.
With World War I brewing, Alek and Deryn's paths cross in the most unexpected way…taking them on a fantastical, around-the-world adventure that will change both their lives forever.




Tuhle knihu jsem na poličce měla už hodně, hodně dlouho, a tak jsem si řekla, že je konečně čas se do ní pustit. Kupovala jsem jí právě z důvodu, že mimo Young Adult (což je žánr, kterému se vyhýbám jako čert kříži). je Leviathan označován jako steampunk. A ten já můžu ve všech podobách. Tohle byla pro mě první steampunková literatura a musím říct, že mě ani v nejmenším nezklamala.

Skvělá věc, která se přímo pojí ke steampunku, je alternativní historie, a té si v Leviathanovi užijete
víc než dost. V první světové válce tu proti sobě opět stojí dvě strany, tentokrát ale takzvaní Clankers, kteří vyznávají technologie ve všech podobách, a Darwinists, kteří se zase specializují na modifikaci zvířat v nejrůznější dopravní prostředky. Z nich je snad nejvíce fascinující vzducholoď Leviathan, která má podobu obrovské velryby a na její palubě byste našli ještěrky, které nosí zprávy, šestinohé psy, vosy a netopýry.

Samotné reálie jsou propracované velmi dobře, vše je propracované, sice ne úplně do detailu, ale vzhledem k povaze knihy to ani není potřeba. Jediný problém, který jsem měla, byl ten, že rozdělení zemí mi v téhle knize přišlo až příliš černobílé. Clankers byli předvídatelně Německo a Rakousko-Uhersko, Darwinisté pak Británie, Francie a Rusko, tudíž naprosto přímočaré rozdělení stran hned od začátku. Nicméně, z těchto dvou stran jsem si jako nadšený zoolog zamilovala Darwinisty a dala bych nevím co za to, abych mohla všechny ty modifikované slony, šestinohé psy a létající velryby vidět na vlastní oči.

Na autorův styl jsem si sice musela pár stránek zvykat, ale jak jsem se do knihy ponořila, příběh ubíhal neskutečnou rychlostí. Díky dvěma dějovým liniím a skokům v čase se stále něco dělo, ale nevyznělo to vůbec špatně, právě naopak, a ačkoliv mě chvílemi nudily pasáže s Alekem, Daryn mi to plně vynahradila. Velké plus také dávám za „romantiku", která v prvním díle jednak skoro vůbec není, a když už se objeví, působí normálně a nemám potom chuť knihu rituálně spálit, jako je to u některých podobných knih.

Co se týče postav, musím přiznat, že mi opravdu přirostly k srdci, snad kromě Aleka, který byl takový nijaký. Zato Deryn Sharpová se projevila jako hrdinka, kterou by potřebovalo víc knih žánru YA. Dokázala jsem se s ní dokonale ztotožnit a její způsob myšlení mi byl víc než blízký. Snad proto, že ona, stejně jako já. nesnáší šaty a sukně a typicky dívčí věci, nečervená se a nepiští, kdykoliv vidí myš nebo pavouka. Dokáže se vyrovnat ostatním chlapcům na palubě Leviathana a v hlavně má mozek, a ne hromadu růžových jednorožců, kteří zvrací duhu.

Z vedlejších postav bych rozhodně vypíchla Volgera, který ačkoliv by si občas zasloužil jednu pořádnou, choval se rozumně a považuji ho za člověka, kterého je dobře mít na své straně. Dokáže skvěle taktizovat a je pravda, že bez něj by byl Alek ztracený, nebo spíš mrtvý. Volgerův protipól je pak doktorka Nora Barlowová, jedna z nejvýznamnějších vědců mezi Darwinisty, a opět žena, která nemá v hlavě seno, ale mozek, a která je zatím moje nejoblíbenější postava z celé knihy.

Co se mi opravdu hodně líbilo byly ilustrace. Je jich tu opravdu hodně a má je na svědomí Keith Thompson. Sice mi trochu vadilo, že jsem neměla moc prostoru na použití vlastní fantazie, ale dokonalost ilustrací mě přesvědčila, že k Leviathanovi se prostě hodí. Netuším, jestli má Thompson co dělat i s obálkou, ale obojí je úžasné a Leviathan se na poličce skvěle vyjímá.

Tahle kniha není na čtení nijak náročná, Stačí si zapamatovat několik složitějších slovíček, a ta vás pak budou provázet celou knihou. Jinak je angličtina až podezřele jednoduchá na to, že jde o steampunk, Leviathan má taky jednu velkou výhodu, pokud ho čtete v originále - naučíte se dost dobře klít. A myslím, že nebude žádné překvapení, když napíšu, že ten, kdo tu nadává, není Alek. Nicméně rozhodně bych tuhle knihu nedoporučila jako první knihu ke čtení, ačkoliv je poměrně jednoduchá.

Hodnocení
Leviathan se mi opravdu velmi líbil. Nakonec jsem se ho rozhodla hodnotit pěti hvězdičkami z pěti, ale do těch nejlepších v tomto roce ji nezařadila, protože ačkoliv je to bezesporu dobrá kniha, chybělo mi něco, co by mě posadilo na zadek. Světem jsem byla nadšená, postavami také, ale nemůžu říct, že bych na ní myslela i po dočtení a přemýšlela o tom, jestli jí nezačít znovu. Možná už jsem na podobné knihy trochu stará, přece jen oběma hlavním hrdinům je teprve patnáct let. Každopádně, určitě se hodlám pustit i do dalších dílů.

2 komentáře:

  1. O knihe som síce ešte nepočula, ale steampunk môžem a v recenzii si to tak pekne opísala, že mám chuť si ju ihneď zohnať. Navyše ten nápad vyzerá byť mega dobrý, ďakujem za tip :)

    OdpovědětVymazat
  2. Kdysi jsem si ho stáhla v originále, rozečetla a pak jsem na něj zapomněla. Vloni na podzim jsem zjistila, že všechny tři díly mají v Levných Knihách za 79 Kč, tak jsem se k němu zase vrátila. Osobně mi YA nevadí, pokud v něm není nějaký ten vyslovený "chosen one", a takhle alternativní steampunková verze první světové mě vážně zaujala, nehledě na to, že ty knížky jsou opravdu vizuální skvosty, od obálky až po ilustrace. Aktuálně jsem rozečetla posledního Goliáše a jsem opravdu spokojená. :)

    OdpovědětVymazat