5. 2. 2015

[RECENZE] Spánek

Originální název: ねむり
Autor: Haruki Murakami
Překladatel: Tomáš Jurkovič
Vyšlo: 2013
Nakladatelství: Odeon
Počet stran: 80
Formát: Hardback
Anotace: Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát,“ tak začíná povídka Harukiho Murakamiho, jejíž protagonistkou je zdánlivě obyčejná žena v domácnosti. Vlivem různých nečekaných okolností připomíná její noční život výlet do mimosmyslového prostoru. Ve světě, který je naprosto odlišný od našeho, prozkoumává svou rodinu, sama sebe, i význam života a smrti.






Další kratičká povídka, kterou v překladu vydalo nakladatelství Odeon. Opět v převážně černé a bíle barvě, opět s ilustracemi od úžasné Kat Menschik. Pokud jste četli mou recenzi na Podivnou knihovnu, jistě víte, že se mi zas až tolik nelíbila, takže k téhle knize jsem přistupovala s tím, že dopadne podobně jako Knihovna. Ovšem musím říct, že Spánek mě velmi mile překvapil.

Dějová linka je pořád ne tak úplně dějová linka, nicméně chybí značná část pseudosurrealistické atmosféry, která mi tak vadila u Knihovny, a místo toho se Murakami zaměřil na psychologii postav, která mu jde naprosto skvěle. Spánek je v tomhle ohledu více podobný knize Afterdark, což je pro mě nejlepší kniha od tohoto autora. Nicméně něco se ve Spánku přece jen děje, dává to smysl a upřímně řečeno jsem z téhle knihy měla mnohem lepší pocit, než z té předchozí.

Více prostoru dostávají také samotné postavy. Hlavní hrdinka, která trpí zvláštní nespavostí, získává
daleko více prostoru a na rozdíl od Knihovny se i na tak krátkém prostoru značně vyvíjí, pro mě velmi sympatickým způsobem, jelikož jsem velký odpůrce rodinného stereotypu a koncept správné japonské ženy v domácnosti mi vždycky připadal naprosto šílený. Oproti tomu je hlavní postava samostatně uvažující bytost se svými koníčky, která si díky svému „problému" uvědomuje, co pro ní kdysi bývalo důležité a čeho se s příchodem svatby a dítěte musela vzdát.

Ostatní postavy ale bohužel moc prostoru nedostaly. Celkově mi přišlo, že téma nespavost by se dala rozvést. Takhle se autor tohoto tématu jen dotkl, navíc se ostatní - manžel, dítě, kamarádky - chovají, jako by se nic nestalo, což mi přišlo mírně nepravděpodobné, jako by hlavní postava žila v nějakém snovém světě. Což ale na druhou stranu odpovídá Murakamiho stylu, řekla bych. Na druhou stranu je tenhle styl nesmírně čtivý. Stejně jako Afterdark, i Spánek jsem byla schopná přečíst bez přestávky na jeden zátah a bez přestávek, což se mi vůbec nestává.

Na druhou stranu má tahle kniha několik nešvarů. První je spíš můj problém, ale nechápu účel ilustrací. Pokud už jsou v knize, mohly by mít alespoň co dělat s příběhem, což ty ve Spánku ve velké většině neměly. Také mě naprosto zklamal konec, který vyzněl naprosto příšerně. Očividně to byl záměr, ale podaný tak nějak zvláštně, nesedl mi, ale myslím, že v rámci žánru se dal předvídat.


Hodnocení
Rozhodla jsem se Spánku dát čtyři hvězdičky z pěti. Ačkoliv má své mouchy, musím říct, že kromě konce, který vyzněl naprosto příšerně, se mi Spánek líbit. Tím tedy zatím končí všechny Murakamiho krátká díla, která jsem ochotná přečíst, ale v budoucnosti se chystám i na další knihy, jako například Konec světa, Colorless Tsukuru Tazaki, Birthday Stories a další. 

3 komentáře:

  1. Spánek si rozhodně chci přečíst! Murakamiho jsem ještě nečetla a myslím, že začíst s nějakou jeho povídkou není vůbec špatný nápad, zvlášť když ty ilustrace v knize vypadají tak úžasně :D

    OdpovědětVymazat
  2. Spánek mě z Murakamiho kratičkých děl láká o něco víc, ale právě kvůli délce si ho nejspíš seženu v knihovně a nebudu ho kupovat :) Moc pěkná recenze!

    OdpovědětVymazat
  3. Spánek jsem četla na jedno posezení, protože to bylo vážně krátké a dost jsem an to byla zvědavá.. Myslím, že jsem to nakonec dokonce četla dvakrát. Musím říct, že mě to ani nezklamalo ani nenadchlo a byl to rozhodně zajímavý námět :)
    Knihovnu jsem nečetla, ale asi si jí přečtu, protože to nezabere tolik času a od Murakamiho jsem toho moc nečetla.

    OdpovědětVymazat