7. 6. 2015

[RECENZE] Sedmikostelí

Autor: Miloš Urban
Nakladatelství: Argo
Vyšlo: 2001
Počet stran: 328
Formát: Hardback
AnotaceSedm kostelů a série děsivých vražd. Nad Prahou se skláněl stín podzimu, když podle tajného rozpočitadla začali umírat lidé. Odpovědnost padla na nevinného – člověka bez zaměstnání a bez budoucnosti, jen s nadáním, které neuměl prodat, a láskou k městu, které mu hynulo před očima. Utrpení ho rozdrtilo na jeden a tisíc kus, ale našel se někdo, kdo kousky posbíral, vyčistil je a přetavil na střepy: slepil z nich skleněného muže, golema, zjevovatele pravdy, v němž lze číst jako v křišťálové kouli. Kdo je vrah a kdo oběť? Kdo se provinil a kdo přivřel oči? Kdy sešli dějiny z cesty a kdy ji opět najdou? Odpověď skrývá Sedmikostelí, existenciální horor o městě ve městě nad Vltavou, román regotizující jeden starobylý žánr. 




Na Sedmikostelí jsem narazila už před velmi dlouhou dobou. Poté jsem ho nějakým zvláštním způsobem zazdila a vzpomněla jsem si na něj až o dva roky později, kdy jsem v knihovně na polici zaznamenala povědomou obálku. Čím mě přilákala? Předně názvem a velmi slibným 'gotický román z Prahy', protože já jdu po všem, co má být gotický román. Naplnilo Sedmikostelí má očekávání?

Ano i ne. Musím přiznat, že styl, jakým autor píše, mě zaujal okamžitě - je velmi bohatý, ale zároveň čitelný a lehce ztravitelný, také skvěle tvoří atmosféru a to je něco, čeho si u knih velmi cením. Zároveň mě velmi příjemně překvapilo, že ony prvky gotického románu tu opravdu jsou - Sedmikostelí je tajemné, napínavé a svým způsobem i velmi, velmi zvláštní kniha, kterou když přečtete po několikáté, stále budete objevovat nové věci, nové motivy, které jste předtím přehlédli.

Během čtení mě také napadala spousta otázek, ne všechny je autor sice zodpověděl, ale musím říct, že ačkoliv jsem měla jisté tušení, co že se to vlastně děje, už prakticky od poloviny, pořád jsem tak nějak doufala, že to není pravda. A ona byla. V případě jakékoliv jiné knihy by mi fakt, že v půlce vím, kdo je vrah, naprosto zničil požitek ze zbytku knihy, Sedmikostelí je ovšem jedna z mála, u které jsem i tak četla dál a občas zůstala zírat na stránky s otevřenou pusou.

Bohužel je taky pravda, že tahle kniha měla pro mě i poměrně dost nedostatků. Nejprve začátek - chápu, že se to k této knize pravděpodobně hodí, ale přišel mi nesmyslně zdlouhavý a určitě by neuškodilo pár stránek proškrtat. Sice jsem se dozvěděla spoustu zajímavých momentů z dětství hlavního hrdiny, ale prvními několika desítkami stránek jsem pokračovala tak pomalu, že už jsem začínala přemýšlet, zda knihu neodložit.

Je i v korejštině!!?
A pak je tu zmiňovaný hlavní hrdina. V některé recenzi (pravděpodobně na Goodreads) byl přirovnáván k Máchovi - Květoslav je melancholický, vnitřně rozervaný... Pokud mě čtete už déle, určitě víte, že k Máchovi já kladný vztah rozhodně nemám a snad proto mi hlavní hrdina často dokázal zvednout tlak do neuvěřitelných výšin. Rozhodně nejsem zastánce sebelitování a hlavně v prvních několika kapitolách bych ho nejraději nechala rozčtvrtit. To samé s jeho věčným opěvováním gotických kostelů. Ano, i já je mám ráda a líbí se mi, ale popravdě řečeno, když už to čtete asi po padesáté, přestává to být záživné.

Co se ale hodně povedlo je samotný konec. Ten jsem přečetla jedním dechem a když jsem se dívala na poslední stránku, nejen že jsem naprosto nechápala, co se to proboha děje, ale hlavně jsem byla opravdu nadšená - nejen, že nejde o nějaký trapný happy end, on je to konec naprosto neočekávaný a hlavně netradiční. A já mám netradiční ráda.


Hodnocení 
Jak už jsem psala, Sedmikostelí je jednoduše zvláštní kniha. Chvílemi mě fascinovalo, chvílemi rozčilovalo, chvílemi jsem ho nemohla odložit, chvílemi jsem měla chuť ho vyhodit z okna a vzít do ruky něco jiného. Nakonec jsem se rozhodla pro tři hvězdičky z pěti, protože ačkoliv musí jít jistě o dobrou knihu, já našla pár negativ, které se na výsledném hodnocení docela slušně podepsaly, hlavně tedy hlavní hrdina.

1 komentář:

  1. Zkus Stín katedrály, ten není tak umělecký a bude se ti podle mě líbit mnohem víc. :-)

    OdpovědětVymazat