25. 7. 2015

[RECENZE] Dědictví zkázy

Autor: Jan Urban
Nakladatelství: Beletris
Vyšlo: 2015
Počet stran: 432
Formát: Paperback
AnotaceSituace v Praze se vymkla z rukou. Řád vyjimečně nadaných českých vlastenců musel město opustit. Trhlinu do jiných dimenzí se nepodařilo uzavřít a nezvaní návštěvníci se dál hrnou do pražských ulic a ničí celé město. Mimo všech těch bohů, polobohů a mýtických kreatur ohrožují Prahu i cizáčtí mágové. Řádu nezbývá nic jiného, než se vrátit do města a všem okupantům rozšmelcovat ksicht a vrátit je zpět, odkud přišli. Zbude ale po osvobozovací akci tisíciletí vůbec ještě něco, co bude stát za záchranu?





Již třetí díl mnou už strašně dlouho opěvované Pragocalypsy. Díky neskutečnému cliffhangeru na konci dvojky ("No to si ze mě dělají..!") jsem se na trojku těšila. Hodně. Dlouho jsem se k ní ale taky nemohla dostat, znáte to, na určité druhy knih je důležitá nálada. Takže jo, dočetla jsem jí až v červenci. Ostuda. O tom tu ale psát nechci. Naplnila moje očekávání, která po dočtení dvojky každým dnem narůstala? Ano i ne.

V téhle recenzi budou ne úplně spoilery, ale pokud jste nečetli předchozí dva díly, rozhodně nedoporučuji ji číst, už jen proto, že budu hodně srovnávat všechny tři knihy a prozradím toho z předchozích dílů poměrně hodně. Možná maličko naznačím i něco z trojky, takže pokud chcete číst s úplně čistým štítem, přeskočte až na závěrečné hodnocení.

Předně se tedy pustím do toho srovnávání. Já vím, není to úplně dobře, ale pokud jde o tuhle sérii, nemůžu se tomu úplně ubránit. První díl byl přímo nabitý akcí. Kromě začátku, kdy se všechno muselo tak trochu vysvětlit, to byla opravdu jízda. Už jsem si říkala, že pokud autor udrží ve dvojce laťku a nezvolní, je to opravdu úžasné. Dvojka byla ale ještě nabušenější a šílenější, navíc šokující tím příjemným způsobem. No a trojka?

Musím říct, že neobsahovala snad ani z poloviny tolik akce, jako dvojka. Neříkám, že je to nutně špatně. Dědictví zkázy je totiž mnohem vážnější a depresivnější než předchozí dva díly. Apokalypsa není asi úplně super. Co se mě osobně ale tak úplně nelíbilo byl fakt, že ačkoliv autor umí popisovat šokující momenty fakt skvěle, v téhle knize jich bylo prostě moc. Konec druhého dílu byl perfektní, byla jsem opravdu šokovaná, ale v jistém momentu, někdy na konci téhle knihy, bylo první, co jsem si pomyslela něco ve smyslu To jako vážně? Už to nejen nebylo tak překvapivé, ale taky trochu překombinované.

Dále tu mám jednu výhradu, která je ale jen můj problém, protože jsem hrozný sklerotik. Trojka se už nevěnuje ani tolik Vyvyanovi, jako dalším několika členům řádu, kterých tam bylo opravdu hodně a já se v nich hlavně ke konci prostě nevyznala. Nemám dobrou paměť, takže jediné, co mě zachránilo, byl seznam řeholníků a jejich vlastností na začátku. Jinak opravdu nevím.

Chvílemi jsem si ani nebyla jistá, jestli se daná postava vůbec v knížce předtím objevila. Taky bych ocenila trochu více popisů, protože jsem si dokázala dobře představit jen hlavní postavy (Jak vlastně vypadá...) a ty, které se někde ocitly na ilustraci. V předchozích dílech to byla tak trochu akce na úkor popisů (což mi nevadilo), ale ve trojce na to mohlo být trochu prostoru, hlavně když je jich tam tolik.

Nerada bych ale pořád jenom nekritizovala (konstruktivně, alespoň doufám), protože byste, ctění čtenáři, mohli mít pocit, že se mi kniha nelíbila. Vlastně ano. Hrozně moc jsem si jí užila. Autorův styl se nezměnil a je pořád tak čtivý jako v předchozích dílech, Vyvyanovy hlášky jsou stejně geniální, nemohla jsem se nesmát, a nemohla jsem nečíst dál, prostě jsem musela zjistit, jak celá kniha dopadne. A na závěr můj malý výkřik do tmy. Vyvyanův přístup bych chtěla mít. Fakt. Mě tohle jde jen když jsem hodně unavená a hodně naštvaná (aka. v pátek při poslední hodině suplovaný matiky).


Hodnocení
Kniha se mi líbila, o tom žádná. Čtení jsem si neskutečně užila a po přečtení poslední stránky hodinu mlátila hlavou do zdi, ostatně jako u dalších dílů, protože ty cliffhangery jsou prostě příšerný. (U Pragocalypsy jsem poprvé poznala, co to znamená love-hate relationship.) Nicméně, bohužel, kniha nedosahuje kvalit předchozích dílů a pár výtek jsem k ní taky měla. Nejprve jsem jí chtěla dát pět, ale po důkladném zvážení a po tom, co vychladla moje knižní "kocovina" jsem se rozhodla skončit u čtyř. Lepší než předchozí dvě knihy nebyla a pár drobných much bych na ní taky našla. Nicméně pořád je pro mě Pragocalypsa skvělá série a já se moc těším na pokračování.

2 komentáře:

  1. Skvělá recenze :) O knížce už jsem slyšela a láká mě, protože se odehrává v Praze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. rozhodně si jí přečti, celá série je prostě úžasná, báječná, skvělá, awesome :D přiznávám, ve trojce jsem měla též problém s tím kdo je kdo - hlavně Vanda a Verdana se mi pletly. Ale rozhodně nepřečtením o hodně přijdeš ;)

      Vymazat