5. 7. 2015

[RECENZE] The Long Mars

Autor: Terry Pratchett, Stephen Baxter
Nakladatelství: Corgi Books
Vyšlo: 2015
U nás: zatím nepřeloženo
Počet stran: 438
Formát: Paperback
Anotace: 2040-2045: In the years after the cataclysmic Yellowstone eruption there is massive economic dislocation as populations flee Datum Earth to myriad Long Earth worlds. Sally, Joshua, and Lobsang are all involved in this perilous work when, out of the blue, Sally is contacted by her long-vanished father and inventor of the original Stepper device, Willis Linsay. He tells her he is planning a fantastic voyage across the Long Mars and wants her to accompany him. But Sally soon learns that Willis has ulterior motives ...
Meanwhile U. S. Navy Commander Maggie Kauffman has embarked on an incredible journey of her own, leading an expedition to the outer limits of the far Long Earth.
For Joshua, the crisis he faces is much closer to home. He becomes embroiled in the plight of the Next: the super-bright post-humans who are beginning to emerge from their 'long childhood' in the community called Happy Landings, located deep in the Long Earth. Ignorance and fear are causing 'normal' human society to turn against the Next - and a dramatic showdown seems inevitable...


Třetí díl ze série The Long Earth slibuje úplně nové světy, nové problémy a také nové i staré postavy. Po přečtení anotace (a taky po konci Dlouhé války) jsem byla opravdu hodně zvědavá, jak bude celá tetralogie pokračovat, a musím říct, že jsem naprosto spokojená.

'So many worlds, so many wonders.'

Nejprve tedy k příběhu. Je tu, jako obvykle, více dějových linek, nejzajímavější pro mě rozhodně byla ta se Sally Lindsay a jejím otcem a poté Maggie Kauffman, která opět vyráží na cestu dál do High Meggers, dál než kdokoliv předtím. Co se týče Marsu, bylo mi trochu líto, že se mu autoři nevěnovali tolik jako Zemi v prvním díle, nicméně i tak jsem si jejich cestu neskutečně užila a nápady, které použili, jsou jednoduše fantastické. Také bych ocenila více prostoru pro Lobsanga a Joshuu, chápu, že jejich vztah asi nebude takový jako na začátku, ale jejich interakce mi hrozně moc chybí.

Nejzajímavější charakter v téhle knize je bezesporu Willis Lindsay. Přiznám se, že si nejsem úplně jistá, jestli byl dobrý nápad, aby se znovu ukázal, protože doteď figuroval jako jedna velká záhada série, prostě vytvořil Stepper a zmizel. Teď opravdu nevím, co si o něm mám myslet, jestli je opravdu tak úžasný, nebo jestli je to idiot. Myslím, že na to si každý udělá svůj názor sám a já jen čekám na to, jak se vybarví (jestli tam vůbec bude) v The Long Utopia.

Kromě Lobsanga, Joshui (nesnáším skloňování!) a Sally jsem si taky hodně oblíbila Maggie Kauffman, ještě víc než v minulém díle. Nejen že má ve své posádce trolly i příslušníka dalšího druhu, se kterým jsme se už dokonce setkali v předchozím díle, ale ještě navíc to má v hlavě srovnané a s jejími rozhodnutími většinou souhlasím. Jsem hrozně ráda, že dostala tolik prostoru i v The Long Mars a přestože to podle anotace vypadá, že v The Long Utopia už nebude, přesto ještě doufám, že se tam alespoň mihne.

Ještě zpět k ději. Čekala jsem, že něco jako vyvinutější lidstvo jednou přijde, přece jen i Lobsang to věděl, a najednou je to tady. Tanhle konkrétní dějová linka byla velmi, velmi zajímavá a největší chválu si rozhodně zaslouží konec, který se neskutečně povedl, sice to nebyl takový cliffhanger jako třeba v jedničce, ale přesto mě docela zasáhl, jak jednáním postav, tak vlastně celkovým vyzněním.

Jediný detail, který v téhle knize trochu postrádám, je nějaké detailnější vysvětlení, co se stalo s Joshuovou rodinou, která se sice moc neohřála ani v předchozí knize, ale alespoň tam byla. A ještě dvě malé poznámky - Doctor Who reference! Ano, ano, ano! A poté, co jsem přečetla Good Omens a co jsem začala sledovat Supernatural, mi dělá problém udržet straight face pokaždé, když se v knize mihne prezident Crowley.

Angličtina v téhle knize je na stejné úrovni jako v těch předchozích, takže se nebudu moc rozepisovat - opět bych jí nedoporučila začátečníkům nebo těm, kteří se ještě necítí dobře v kramflecích nebo mají tendenci překládat každé slovo, které neznají. Já osobně jsem slovník nepoužila vůbec, ale zase jsem ten typ, který nemá potřebu překládat, pokud pochopí, o čem je ta daná věta.

Nakonec si nemůžu odpustit krátký odstavec o obálce, která je naprosto úžasná. Celá tetralogie má nádherné obálky, ale ta třetí opravdu stojí za to, jak co se týče barev, tak i designu. Pokaždé, než jsem jí začala číst, jsem prostě musela chvíli zírat na obálku. Doufám, že až bude český překlad, tak tuhle obálku nechají tak, jak je, protože je prostě nádherná.


Hodnocení
Nakonec musím uznat, že protože píšu tuhle recenzi docela pozdě a moje nadšení už postupně vyprchává, mám dojem, že se mi The Long Mars líbil o maličko míň než první díl a asi tak stejně jako ten druhý, ale to bych spíš přičítala faktu, že u prvního dílu mě naprosto ohromila myšlenka a nové světy, tady už člověk tak nějak ví, co čekat, stejně jsem to měla s druhým dílem Stopaře. To ale nemění nic na tom, že jsem se rozhodla dát téhle knize pět hvězdiček z pěti, protože je stejně úžasná. Teď už nezbývá nic jiného než si počkat na vydání čtvrtého dílu od Corgi.

1 komentář:

  1. Ach jo, já se teď rozhoduju, jestli si na čtení na fest vzít Long War (ne, ještě jsem se k ní furt nedostala) nebo American Gods, a ty mi teda vůbec nepomáháš. A to už to American Gods skoro vyhráli. :D Ale teď bych radši vzala Long War, abych se brzo dostala k Long Mars... :D
    Jinak jo, ta obálka je absolutně nádherná, ale obávám se, že v češtině se jí fakt nedočkáme. Maximálně nějaký její laciný napodobeniny jako obvykle, bohužel...

    OdpovědětVymazat