13. 8. 2015

[RECENZE] Příliš dlouhá swingers party

Autor: František Kotleta
Nakladatelství: Epocha
Vyšlo: 2014
Počet stran: 292
Formát: Paperback
Anotace: Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Spousty sexu. Ale taky akce a humoru. Jinak to František Kotleta ani neumí.














Kotleta je pojem. Tedy alespoň u nás doma. Není den, kdy na něj mamka nepěla ódy. I když jsem si ho chtěla přečíst už děsně dlouho (mamčina mánie začala chvíli potom, co jsem si ho přidala do TBR), takže když jsem uviděla tuhle knihu v knihovně, řekla jsem si, proč rovnou nezačít tou nejčerstvější knihou (edit: Ok, jednou z těch novějších, nějak jsem zaspala.). Částečně taky proto, že tu, kterou jsem plánovala původně, Hustej nářez, najednou záhadně nikde nemají.

Nouze nebude ani o magii,
tentokrát i africkou.
Od Kotlety jsem čekala spoustu akce, lechtivých scén (a to je ještě slabé slovo), šokující zvraty a všechno, co mi slibovali buď v recenzích, nebo na živo. (Ahoj, mami!) A musím říct, že jsem byla maličko zklamaná. Došla jsem k názoru, že je to proto, že jsem prostě moc otrlá. Vážně, trocha toho BDSM a hromada mrtvol mě prostě už nešokuje.

Ani nikdo zmlácený a zavřený ve sklepě, ani swingers party. Marně přemýšlím, co by mě opravdu, ale opravdu pohoršilo, já jsem z té zkupiny lidí, která se dívá na Hannibala a ještě u toho dokáže jíst, takže pro průměrného čtenáře to i tak bude, myslím, úchylné až dost.

Druhá věc je samotná akce. Nevím, ale třeba do Pragocalypsy a mnohých jiných knih jsem se dokázala ponořit mnohem víc, tuhle knihu jsem mohla odložit prakticky kdykoliv a že by mě to nějak táhlo k tomu dozvědět se, cože se to vlastně děje. Můžu ale s potěšením říct, že ačkoliv první povídka nebyla úplně perfektní, ty ostatní se mi zdály pořád lepší a lepší.

Hned u první povídky, Boží tango se mi hlavně líbil první odstavec, který mě okamžitě pohltil (sice moje úvodní nadšení nevydrželo, ale musím uznat, že první větu má tahle kniha geniální). Co se týče hrdinů, se kterými jsme se prostřednictvím téhle povídky seznámili, neměla jsem s nimi sebemenší problém, tedy až na hlavního hrdinu.

Chvílemi mi přišlo, že na to, že jde vlastně o vysokoškolského profesora, je až podezřele bad ass. Prodělal velkou změnu, ale já jsem jí už od začátku úplně nevěřila. Možná bych uvítala trochu více z normálního člověka, pro kterého jsou zbraně a střílení lidí něco poměrně neobvyklého a nebude se hned trefovat nepřátelům mezi oči. Na druhou stranu je vidět, že autor o zbraních alespoň něco málo ví (rozhodně tedy víc než já jako běžný čtenář a naprostý laik), takže alespoň jsem věděla, z čehože se to tam přesně střílí.

Ze všech povídek mě nejvíce zaujala ta, po které je pojmenovaná kniha, Příliš dlouhá swingers party, kterou jsem si opravdu užila (hlavně tedy její konec), a pak Pražské Kobky, u kterých jsem se zase nemohla přestat smát. Sice ne tak akční a úchylné, jak jsem si představovala (a to už musím být hodně, hodně úchylná, protože některé recenze zmiňují, že prasáren je tam dost velká dávka), nicméně pořád jsem se neskutečně bavila mimo jiné taky díky skvělým hláškám, u kterých se prostě nejde alespoň nepousmát.


Hodnocení
Jak už jsem se zmínila, kniha pro mě nebyla úplně stoprocentní, ale bavila mě, takže jsem se jí rozhodla dát čtyři hvězdičky z pěti a doufám, že kniha, na kterou se chystám dál, tj. Hustej nářez, bude zase o třídu lepší. A abych nezapomněla, ta obálka je jednoduše super. Sice bych jí nechtěla nosit třeba do MHD (možná jako provokaci), ale to nemění nic na tom, že je parádní.

1 komentář:

  1. Toto by som si chcela prečítať, vypadá to fajn :)

    OdpovědětVymazat