23. 10. 2015

[RECENZE] Frankenstein

Autor: Mary Shelley
Nakladatelství: Penguin
Vyšlo: 2012
U nás: XYZ, 2008
Počet stran: 269
Formát: Paperback
Anotace: The scientist Victor Frankenstein, obsessed with possessing the secrets of life, creates a new being from the bodies of the dead. But his creature is a twisted, gruesome parody of a man who, rejected for his monstrous appearance, sets out to destroy his maker. Mary Shelley's chilling Gothic tale, conceived after a nightmare in 1816 when she was only eighteen, became a modern myth. It is a disturbing and dramatic exploration of birth and death, creation and destruction, and one of the most iconic horror stories of all time.







Určitě víte, že mám klasickou literaturu hodně ráda. Rozhodně tu anglickou 19. století, Právě proto byl Frankenstein jeden z románů na mém seznamu knih, které z klasiky rozhodně musím přečíst. Sice se nevyskytuje na maturitním seznamu mé školy, ale to mě rozhodně neomezilo ve výběru četby. Sáhla jsem po něm z několika důvodů. Jednak je to příběh, který všichni tak nějak známe, i když jej většina z nás nečetla a je hrozná škoda, že spousta lidí to nepřečte a nedostane se ke všem detailům. Dalším lákadlem je právě sama autorka.

Mary Shelley je druhou manželkou Bercy Bysshe Shelley, který je známý jako jeden z nejlepších básníků období romantismu. S Mary se seznámil, když jí bylo šestnáct. Frankensteina napsala o dva roky později, tedy v osmnácti letech, což je podle mě obdivuhodný výkon, když pobývala se svým manželem a Lordem Byronem poblíž Genevy. Říká se, že to bylo díky noční můře, kterou měla. Nebudu vás už dál zatěžovat fakty, jen se zmíním o něčem, co mě rozhodně zaujalo, a to že její román The Last Man z roku 1826 je považován za první apokalyptickou sci-fi.


'Beware; for I am fearless, and therefore powerful.'


Příběh určitě všichni znáte. Kapitán Walton, který podniká expedici na sever směrem k pólu, zachrání tajemného muže plujícího na ledové kře. Oním mužem je Viktor Frankenstein, bývalý vědec, který, poté, co se pár dní uzdravuje, vypoví kapitánovi celý svůj příběh. Ten plyne opravdu velmi rychle, tedy alespoň na to, že byl napsán na počátku 19. století, a protože jde o gothický román, není to žádná selanka.

Frankenstein má v sobě velmi depresivní nádech. Už od začátku doktor Frankenstein zdůrazňuje, že svou touhou po poznání si zároveň kopal vlastní hrob a varuje svého zachránce, aby stejnou chybu již neudělal, po celou dobu děje jsem tedy měla jisté tušení, že se schyluje k opravdu velké katastrofě. Mary Shelley je, co se týče atmosféry, naporosto úžasná spisovatelka, ve svém čtenáři dovede probudit různé pocity a postavy napsat tak dokonale, že jsem ke konci opravdu nevěděla, co si o nich mám myslet.

Tato kniha je také jednou z mála, u které mi nevadí nějaká ta romantika, sem tam a jen na několika stránkách, v tomto příběhu měla své místo a byla napsaná velmi příjemně, mám dojem, že já i autorka máme podobný vkus, co se takových věcí týče. Protože je kniha popisována jako horor, málem jsem čekala něco strašidelného, ale protože znám klasické horory, věděla jsem, do čeho jdu. Kdybych měla Frankensteina srovnávat s nějakým jiným hororovým autorem, pravděpodobně by mě jako první napadl Lovecraft.


'How dangerous is the acquirement of knowledge and how much happier that man is who believes his native town to be the world, than he who aspires to be greater than his nature will allow.'


Nejvíce mě uchvátil styl, kterým byla kniha napsána. prvních několik desítek stran zabírají dopisy, které kapitán Walton píše sestře ze své výpravy. Později přijde na řadu i vypravování doktora Frankensteina a ke konci opět dopisy. Střídání těchto dvou forem je velmi zábavné, možná bych spíše přivítala, aby byla hlavní dějová linka, tedy ta Frankensteinova, dopisy proložena více, spíše než aby jej uvozovaly a ukončovaly.

Trochu jsem se bála stylu psaní, knihy z tohoto období mají tendenci být rozvleklé a často se v nich vyskytují sáhodlouhé popisy, ukázalo se ale, že v případě Frankensteina to není problém ani v nejmenším. Shelley dokáže krásně pracovat s jazykem a díky tomu jsem si užívala i ty „méně záživné" pasáže, jako popisy pocitů hlavního hrdiny, kterých tam bylo opravdu požehnaně.

Jediná výtka, která mě po dočtení knihy napadla, byl hlavní hrdina, Viktor Frankenstein. Nemám moc v láste sebelítostivé postavy a doktor byl přímo učebnicový příklad. Nevadilo by mi, kdyby si sem tam postěžoval, zvlášť ve druhé polovině knihy to bylo naprosto pochopitelné, ale opravdu mě moc nebavilo číst o jeho problémech a o tom, jak špatně skončí, pořád dokola a dokola.


'I do know that for the sympathy of one living being, I would make peace with all. I have love in me the likes of which you can scarcely imagine and rage the likes of which you would not believe. If I cannot satisfy the one, I will indulge the other.'


Jinak byl ale naprosto parádní, i jeho monstrum jsem si opravdu moc oblíbila, a musím zmínit i to, o čem jsem již psala, z počátku jsem si byla jistá, kdo je v příběhu ten „špatný", ale čím dál jsem se dostávala, tím víc jsem byla na pochybách. Shelley se také hodně orientuje na psychologii postav. Moc jsem si užívala různé myšlenky, které se knihou mihly, a hlavně dilema hlavního hrdiny. Většinou v literatuře věda znamená pokrok, ale v téhle knize jsem se setkala s naprosto opačným názorem - najednou pokrok není to nejlepší, co může lidstvo potkat, a může také skončit tragicky, což je, myslím, na tu dobu poměrně nezvyklý názor.

Pokud přemýšlíte nad tím, že si Frankensteina přečtete v originále, rozhodně ho nedoporučuji jako první knihu, nemyslím, že by byl srozumitelný začátečníkům, ale pokud už jste něco málo v angličtině přečetli, směle do toho. A protože angličtina má hodně společného s francouzštinou a v tomto období přejímá poměrně hodně slov, alespoň minimální znalost tohoto jazyka je velkou výhodou. Minimálně slovíčko tranquille, na které jsem narážela na každé desáté straně.


Hodnocení
Celkově jsem byla z této knihy neskutečně nadšená. Nejen že má nádhernou obálku, ale i obsah stojí za to a je to jedna z těch klasik, které mě nesmírně bavily a jejich četbu jsem si užila. Pokud budete maturovat a máte jí na seznamu, Frankensteina rozhodně doporučuji všemi deseti a ačkoliv je pár maličkostí, které bych vytkla, rozhodla jsem se jí dát pět hvězdiček z pěti.

2 komentáře:

  1. Četla jsem ho před státnicemi, abych si ještě rozšířila reading list ... a musím říct, že na to, jak staré dílo to je, je stále neuvěřitelně moderní a čtivé. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkná recenze :) Rozhodně si někdy Frankensteina přečtu !

    OdpovědětVymazat