30. 1. 2016

[RECENZE] 1984

Autor: George Orwell
Nakladatelství: Penguin Books
Vyšlo: 2008
U nás: Levné knihy, 2009
Počet stran: 326
Formát: Paperback
Anotace: Winston Smith works for the Ministry of truth in London, chief city of Airstrip One. Big Brother stares out from every poster, the Thought Police uncover every act of betrayal. When Winston finds love with Julia, he discovers that life does not have to be dull and deadening, and awakens to new possibilities. Despite the police helicopters that hover and circle overhead, Winston and Julia begin to question the Party; they are drawn towards conspiracy. Yet Big Brother will not tolerate dissent - even in the mind. For those with original thoughts they invented Room 101 . . . 







George Orwella snad nemusím představovat nikomu z vás. Tento geniální britský spisovatel, jehož pravé jméno bylo Eric Arthur Bair, se nejvíce proslavil svými dvěma knihami Animal Farm a 1984. Kromě nich ještě publikoval další zajímavá díla jako Burmese Days nebo Down and Out in Paris and London. Já jsem si konečně přečetla jeho nejznámější díla, na konci minulého roku to byla Animal Farm, a dnes napíšu něco málo o 1984.

Pokaždé, když čtu nějakou klasickou knihu, snažím se jí posuzovat stejně jako moderní literaturu. Nicméně si nemůžu pomoct, pokaždé musím přemýšlet o tom, jestli si přiřazení do klasické literatury daná kniha zaslouží. V tomhle případě je to jednoznačně ano a moc mě mrzí, že právě tohoto autora, který je podle mě jeden z nejlepších, není na seznamu. Ale zpátky ke knize. 

Velmi unikátní styl, který jsem vychvalovala už v předchozí recenzi na Animal Farm, je v téhle knize ještě mnohem lépe využit. Autor jako by se od děje úplně distancoval, popisoval ho naprosto nezaujatě, ale ve skutečnosti dělá pravý opak - po celou dobu vám bude přebíhat mráz po zádech, bude se vám chtít zvracet a občas budete muset knihu zavřít. Pár lidí mi řeklo, že Orwella nikdy nedokázalo dočíst právě proto, jak depresivní jeho knihy jsou. A to musím potvrdit. Nejde ovšem o nedostatek, spíš naopak. A protože jsem masochista, právě tohle na 1984 musím ocenit nejvíc. 

Hlavního hrdinu, Winstona, budete litovat už od první stránky. Od doby, co se mu dostane do ruky deník a pero, ví, že jeho život dřív nebo později skončí - Tought Police totiž neodpouští. Jenže pouhým zápisníkem to ani zdaleka nekončí a po celou dobu jsem musela Winstona obdivovat. Přestože byl občas trochu naivní, rozhodně si nezasloužil nic z toho, co se mu stalo. 

Na druhou stranu Julia mě vyloženě štvala. Nejen že mi lezla na nervy svojí arogancí, ale hlavně ignorancí ke všemu, co se dělo. Žádné knihy, žádná budoucnost, jediné, co jí zajímalo, bylo, jak co nejvíc zatopit režimu, což je sice obdivuhodné, ale i přesto na ní bylo něco, co mi vyloženě nesedlo. Možná jí tak změnilo to, že vyrůstala už za Velkého bratra, možná by taková byla i bez režimu, ať tak či tak, hlavně ten nezájem o ostatní mi na ní dost vadil.

“If you want a picture of the future, imagine a boot stamping on a human face—for ever.”

A co samotný děj? Protože mi nikdo na hodinách literatury nevyspoileroval děj (ano, tohle je sarkastická poznámka), čekala jsem trochu něco jiného. Vlastně jsem měla jen velmi omezené znalosti o ději, takže jsem si mohla příběh v klidu užít, bavil mě a několikrát překvapil. Nejsilnější částí pro mně byl samozřejmě konec, ještě dlouho po dočtení jsem měla problém 1984 vstřebat a musím říct, že je to jeden z hlavních důvodů, proč stojí za to si tuto knihu přečíst - nejen že je dejme tomu přínosná a má hlubokou myšlenku, ale zároveň dokáže ve čtenáři probudit silné emoce.

Asi nikoho nepřekvapí, že jsem tuhle knihu četla anglicky. Začátečníkům jí nedoporučuji ani náhodou, ale nepřišlo mi, že bych s ní měla velký problém. Dokonce jsem se naučila pár nových slovíček, která pravděpodobně už moc nevyužiji, ale určitě se dá přežít i bez jejich znalosti a odhadnout jejich význam z kontextu, takže bych se Orwella vůbec nebála. Oproti takové Mary Shelleyové je to piece of cake.


Hodnocení
1984 jsem si užila hodně, dokonce víc než Animal Farm, kterou jsem také hodnotila hodně vysoko, takže překvapivě tahle kniha dostává čtyři hvězdičky z pěti. Pokud jste jí nečetli a máte jí na maturitním seznamu, směle do ní. A rozhodně si jí přečtěte i pokud máte maturitu před/za sebou, případně jí, jako třeba já, nemáte na seznamu vůbec, protože za to rozhodně stojí. 

4 komentáře:

  1. Chystám se na to, už hodně dlouho, ale chystám. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle je jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Celkově mám tvorbu Orwella moc ráda, ale pravidelně se vracím jen k 1984. Super recenze, inspirovala jsi mě k vyzkoušení, zda ji také zvládnu v originále :)
    http://fiamorisrunning.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  3. Dočetla jsem před dvěma týdny, opravdu je to depresivní, ale tak nějak to sedělo tam, kdyby to nakonec autor vzal ke konci jiným směrem, asi bych se cítila podvedená. Hodně se mi to líbilo. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Taky se na to už hodně dlouho chystám. Četla jsem Farmu a strašně moc se mi líbila a hodně lidi mi právě říkalo, že 1984 je ještě lepší :)

    OdpovědětVymazat