18. 8. 2016

[RECENZE] Zabiják

Originální název: L'Assommoir
Autor: Émile Zola
Překladatel: Jiří Guth
Vyšlo: 2015
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 456
Formát: Hardback
Anotace: Román Zabiják se odehrává v temných krčmách Paříže druhé poloviny devatenáctého století. Čtenář v něm sleduje osudy mladé Gervaisy Macquartové, která se provdá za pařížského pokrývače Coupeaua. Rodinné štěstí netrvá příliš dlouho. Manžel se při práci zraní a během rekonvalescence ho posedne démon alkoholu, který po čase ovládne i Gervaisu. V době vydání bylo dílo většinou francouzské veřejnosti odmítnuto. Ta se cítila pobouřena autorovým drsným realismem a popisem chudoby, která přece do jejich salónů nepatřila. Čas dal za pravdu Zolovi. Román Zabiják je dnes považován za jedno z jeho nejlepších děl.





Zabiják je asi čtvrtá kniha, kterou si můžu odškrtnout ze seznamu maturitní četby. Rozhodla jsem se, že napíšu recenzi vzhledem k tomu, že sem může zavítat spoustu lidí, kteří mají maturitu (taky) před sebou. Musím se přiznat, že jsem k téhle knize byla celkem skeptická, ale nakonec mě poměrně překvapila. 

Nejpůsobivější na téhle knize není ani tak to, že jde o naturalistický román, ale spíš fakt, že autor dokáže popsat situace způsobem, který ve čtenáři dokáže vyvolat emoce. Ve spojení s poměrně depresivním osudem postav jsem i já občas musela knihu odložit s pocitem naprosté bezmoci. Zola nic nekomentuje, nevyjadřuje žádný názor, jen nezaujatě vypráví příběh, který působí reálně. 

Emoce ve čtenáři dokážou vyvolat i postavy, které mě osobně neskutečně štvaly. Všechny, nejvíce Gervaise, která se celou tu dobu chová poměrně pasivně. Nedokázala bych se do ní vžít ani za nic a častokrát jsem měla chuť jí jednu vrazit, ale zároveň jsem chtěla, aby skončila dobře a její příběh mě zajímal, což mě nutilo číst dál. 

Rozhodně ale nečekejte nějakou akci, nedej bože napětí. Tahle kniha vlastně popisuje celý dospělý život Gervaise, takže nejnapínavější část knihy je asi hádka mezi příznivcem a odpůrcem monarchie. Jestli nejste úplně zběhlí ve francouzských dějinách, hlavně 19. století, nemusíte se bát, že byste knize nerozuměli, i když nějaké základní informace rozhodně pomohou.

Zabijáka bych doporučila hlavně čtenářům, kterým nevadí naturalistické popisy a trochu depresivní příběh, kde se mnoha happyendů rozhodně nedočkáte. Když si představím, že je tahle kniha součástí cyklu, nemůžu pochopit, jak by je někdo dokázal všechny za sebou přečíst, natož napsat. Rozhodně to není úplně pohodové čtení.

Jedna věc mi ale na Zabijákovi neseděla - poznámky pod čarou. V textu se jich vyskytuje poměrně dost, ale přesto jsou všechny, z nějakého mě neznámého důvodu, na konci knihy, což mě osobně rozčiluje a nechápu, proč nejsou pod tou čárou, kde, jak je patrné z názvu, mají být. Navíc když je potřeba vysvětlit spoustu přezdívek, které jsou nepřeložitelné. Já umím francouzsky a tak jsem se trochu orientovala, ale dovedu si představit, že pro ty, co francouzsky neumí, by neustálé hledání mohlo být nepříjemné.

Na závěr bych ráda zmínila problém konkrétně téhle edice. Určitě víte, že je tu jistá aféra ohledně Omegy, konkrétně jejích překladů. Dokonce získala v roce 2015 i anticenu udělovanou Obcí překladatelů (více zde). Podle všeho používá staré překlady, které již nejsou chráněny autorskými právy.

To jsem se dozvěděla až po přečtení knihy a ještě k tomu náhodou. Nicméně pravda je, že mi některá slova připadala zastaralá a poté, co jsem si některé pasáže přečetla znovu mám dojem, že jen někdo provedl (nedostačující) korekturu. Proto jsem se rozhodla už žádné knihy z téhle edice nečíst, ale hlavně ani nekupovat.


Hodnocení 
Zabiják ode mě získal tři hvězdičky z pěti. Hlavně proto, že na mě dokázal zapůsobit po emoční stránce. Na druhou stranu mě zklamaly postavy, překlad a poznámky pod čarou. Nemohla jsem se nejprve rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale nakonec jsem se rozhodla zohlednit i konkrétní edici, která mě v tomhle případě opravdu zklamala. 

1 komentář: