21. 9. 2016

[RECENZE] Priscilla


Autor: Ota Ulč

Nakladatelství: Šulc-Švarc
Vyšlo: 2016
Počet stran: 304
Formát: Paperback
AnotaceOta Ulč napsal pozoruhodný životní příběh své čínsko-švýcarské manželky Priscilly Lim. Její dědeček založil čtyři banky, obchodní komoru a stal se ambasadorem císařského dvora, ale prosperitu rodiny rozvrátil jak Mao Ce-tung, tak Čankajšek a Priscilla se jako úplně chudá princezna vydala do New Yorku, kde pracovala pro UNICEF. Tam se poznala s plebejským emigrantem z Plzeňska Otou Ulčem. Pro Číňany byla málo žlutá a naopak v Americe byla až příliš rasově jinobarevná, a nejvíc se jí dotklo, když ji někdo označil za Japonku. Není divu, že Priscilla vstoupila do rasově smíšeného manželství s Otou Ulčem, s kterým se nikdy nenudila. Třikrát spolu objeli celý svět a přesvědčili se, jak je rozmanitý a bohatý a kolik v něm vře nesnášenlivosti, kolik absurdit člověka obklopuje a co všechno ho může obohatit, a na těch cestách se s nimi nebude nudit ani čtenář. 




Stejně jako mnoho jiným blogerům, i mě se dostala do rukou nejnovější kniha Oty Ulče. Stejně jako mnoho jiných blogerů, i já jsem byla zklamaná. Ota Ulč totiž v první řadě vůbec nenapsal příběh své manželky, jak byste očekávali, například začíná hned tím, jak se on dostal do Ameriky a jak potkal svou ženu. Bohužel se jí vůbec nevěnuje ani později, kromě několika odstavců, které jsem si sice užila, ale bylo jich příliš málo. Vlastně to jediné, co jsem se o ní dozvěděla, si můžete přečíst v anotaci. 

Největší problém, který jsem s touto knihou měla, byl samotný autor. Jednak mi nesedla jeho osobnost, v druhé polovině mi přišel poměrně arogantní, jednak jsem se občas pozastavovala nad jeho češtinou. Je mi jasné, že když člověk žije léta v Americe, nějak se to na jeho projevu v mateřštině podepíše, ale od čeho jsou korektury?

Co mi také vadilo bylo neustálé odbíhání. Dozvědět se o pár zajímavých lidech bylo rozhodně příjemné zpestření, ale postupem času se kniha měnila v seznam slavných lidí, který autor potkat, ale rozhodně to z jeho stylu bylo cítit. To samé s cestováním, je sice hezké, že autor hodně cestoval, ale k některým zemím se vyjadřoval tak přezíravě, až jsem měla chuť knihu odložit.

To, na co jsem se tak těšila (tedy kulturní rozdíly mezi západem a východem, osobnost Priscilly) jsem v knize nenašla, na druhou stranu mě ale velmi zaujalo něco jiného. Protože mě historie poměrně baví, byla jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět, alespoň povrchově, něco z dějin zemí, o kterých se na školách příliš neučí a celkově se o nich v podstatě nic neví, bylo to velmi příjemné zpestření.

Velkým kladem knihy jsou také fotografie jak autora, tak jeho ženy, syna a různých dalších lidí, kteří byli v knize zmíněni. Obálka mě sice úplně nenadchla, ale fotografie jsou úžasné a pokud vás zajímá, jak se v té době lidé oblékali, nebo jak to vůbec tehdy vypadlo v různých zemích, určitě se vám budou líbit.


Hodnocení 
Celkově musím říct, že se mi kniha bohužel nelíbila, na GoodReads ode mě dostala dvě hvězdičky z pěti. Doporučovala bych ji spíš těm, kteří se zajímají o exil, o cestování a hlavně o samotného autora, protože o jeho ženě se toho příliš mnoho nedozvíte. Jsem ráda, že jsem měla příležitost si tuto knihu přečíst, bylo to přece jen úplně něco jiného, než co obvykle čtu, nicméně po další autorově knize už asi nesáhnu.

2 komentáře:

  1. Bylo to hodně slabé a kniha se v první řadě neměla jmenovat Priscilla.

    OdpovědětVymazat
  2. Opravdu mě kniha příliš neláká, ale třeba změním názor :)

    OdpovědětVymazat