4. 10. 2016

Knihy, které si zaslouží český překlad

Určitě ten pocit znají všichni, kdo čtou knihy v angličtině - přečtete knihu, která je naprosto geniální a vy se divíte, jak je možné, že jí ještě nikdo nevydal. 28. září na blogu Markéta čte vyšel článek, kde autorka představovala knihy, které si podle ní také zaslouží překlad. Rozhodla jsem se tedy sestavit vlastní seznam. Je to spíše inspirativní seznam pro vás, čtenáře, protože nepředpokládám, že by jej opravdu chytilo nakladatelství, ale stále můžeme doufat, že některé z těchto knih uvidíme i v češtině. 




BIRD BOX 
Josh Mallerman
Tuhle knihu jsem četla celkem dvakrát, mám jí ve čtečce i jako paperback a v recenzi jsem jí vychválila až do nebe. Protože si to tahle kniha jednoduše zaslouží. Jde o horor, který sice pracuje s celkem ohranými motivy, ale zpracovává je zcela novým, originálním způsobem. Velká přednost téhle knihy je, že ani po přečtení anotace moc nevíte, co čekat, a nejlépe si jí užijete, pokud o ní nebudete vědět vůbec nic. Autor skvěle pracuje s atmosférou a dokáže ve čtenáři vyvolat různou škálu emocí. Pro mě osobně jde o jeden z nejlepších hororů/thrillerů, které jsem četla, a to porovnávám s Kruhem od Suzukiho. Pokud si tedy nějaká kniha podle mě zaslouží přeložit, je to právě tahle. 










CONFESSIONS
Kanae Minato

Thriller, který jsem přečetla poměrně nedávno (recenze), ale poměrně rychle se zařadil mezi mé nejoblíbenější knihy. Minato patří mezi autory, kteří se na literární scéně objevili poměrně pozdě, v jejím případě po třicítce, ale okamžitě si podmanila japonský trh. A z dobrého důvodu - její styl psaní je velmi specifický, řekla bych až agresivní, a Kokuhaku patří mezi díla, která by rozhodně čtenář neměl nechat bez povšimnutí. Kromě Confessions vyjde v angličtině brzy i Penance, v japonštině pak ještě vyšla spousta dalších knih, jejichž anotace zní zajímavě - Nのために (N no tame ni), 夜行観覧車 (Jakó kanranša) nebo 白ゆき姫殺人事件 (Širajukihime sacudžin džiken).






THE HOUSEKEEPER AND THE PROFESSOR
Yoko Ogawa

Další japonská autorka, která v současné době patří k těm známějším, recenzi jsem psala vloni v listopadu. Tuto konkrétní knihu bych se atmosférou nebála přirovnat k dílu jiného japonského autora, Takaši Hiraideho (Kočičí host). Samozřejmě jde o úplně odlišné příběhy, ale u obou dvou je to něco, co se často popisuje jako typicky japonské. The Housekeeper and the Professor, je román, který ve vás chvíli zůstane, který obsahuje jak dojemné momenty, tak pasáže, po kterých budete mít chuť knihu zavřít a už nikdy se k ní nevracet. Ogawa dokáže velmi precizně popsat atmosféru, zaujmout čtenáře a manipulovat s jeho emocemi. V angličtině si můžete přečíst další tři příběhy z pera této autorky - Revenge, The Diving Pool a Hotel Iris.







ARK
Stephen Baxter
Od Baxtera jsem moc knih nečetla, pokud nepočítám sérii The Long Earth, jsou to vlastně jen dvě knihy, Potopa (recenze) a právě Ark (recenze). První díl vyšel u nakladatelství BB art v roce 2011 v překladu od Radima Kleknera (k tomu jsem se už také vyjadřovala) a na Databázi knih a na GoodReads měla poměrně rozmanité hodnocení. Spoustu lidí nebavila a byla pro ně moc odborná. Což je možná důvod, proč nevyšlo pokračování, Ark, které podle mě Potopu ještě převyšuje a (kvalitní) překlad si podle mě rozhodně zaslouží.













SÉRIE DLOUHÁ ZEMĚ
Terry Pratchett a Stephen Baxter
Tohle je opět trochu zvláštní případ. Druhý díl této série, Dlouhá válka, vyšel už v roce 2014. V angličtině je pentalogie téměř kompletní. Nebyla jsem schopná najít informaci, jestli bude Dlouhý Mars opravdu přeložen, ale vypadá to, že ne. A to je škoda, už jen kvůli tomu, že jsem všechny tři díly, které jsem zatím přečetla, řadila k nejlepším knihám daného roku. Dlouhá země měla obecně poměrně vysoké hodnocení, přes 80% (Databáze knih a CBDB), ale Dlouhá válka klesla pod 80%. Hodně čtenářů mělo také problém s tím, že čekali typického Pratchetta, kterého, logicky, nedostali, což já osobně trochu nechápu. Já osobně bych možná knihu také hodnotila jinak v českém překladu. Jan Kantůrek je génius, o tom žádná, ale nějak mi slova jako Vkročec ke stylu té knihy zrovna nepasují. (To je však pouze můj osobní názor.) Pokud nakladatelství neplánuje vydat zbytek série, je to velká škoda, protože jde o jednu z mých nejoblíbenějších. (Moje recenze na první tři díly si můžete přečíst tady, tady a tady.)

3 komentáře:

  1. Taky mám pár takových knížek, o nichž doufám, že budou přeloženy. :) Ale vlastně většina mých oblíbených už v překladu existuje hned několikrát. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Kdysi mi vrtalo hlavou na jakém základě se vlastní vybírají knihy pro překlad. Několik teorií bylo, ale rozhodla jsem se ujistit a zašla na jednu webovku s programem Ptejte se knihovny- jedná se o akci knihovnictví ČR, kdy můžeš zaslat jakýkoliv dotaz na příslušnou knihovnu (oddělení) a oni ti během dvou dnů odpoví.
    Ptala jsem se právě, jestli náhodou neexistuje nějaká stránka nebo adresa nějakého nakladatelství, které by stálo o to, aby překládalo to, co chtějí číst lidi. No, pochopitelně se mi dostalo odpovědi, že nic takového neexistuje, že se vybírá na základě toho, co chce nakladatelství, chápu, že jde o trh, ale jak píšeš, mnohdy je to škoda.
    Knížek, které bych si přála nechat přeložit do svého rodného jazyka je plno. K angličtině jsem nikdy nelnula a s německými knížkami teprve začínám.

    Krom japonských knih, které se k nám dostávají nejdříve tak třicet let po vydání v Japonsku (např. Paprika od Cucuie) krom Murakamiho, který už taky ztrácí soudnost a je přeceňován, bych byla ráda za přeložení knih D. W. Jonesové. Asi její nejznámější kousek, který se dostal do povědomí společnosti mimo Británii byl asi Howlův putující zámek, který vyšel slavně i u nás po dvaceti letech vydání ve VB a dokonce i po autorčině smrti. Na základě této knížky se inspiroval (schválně říkám inspiroval) i režisér Hayao Miyazaki tak to asi nějaký potenciál má. Problém je v tom, že kniha je prvním díle trilogie a další dva díly už u nás od r. 2012 nevyšly (mimochodem autorka umřela r. 2011). Ono to není nic světoborného, ale stále by se to dalo označit za dobrou fantasy pohádku. Asi záleží na překladu, ale je to takové čtení na klid, bez šílených zvratů- nebo podaných s takovým nadhledem, že to čtenáři nevystřelí krev do mozku. Je škoda, že v překladu už nepokračovali dál. Tedy co aspoň vím.

    OdpovědětVymazat
  3. Celkovo by som bola hrozne rada, keby sa rozmohlo prekladanie japonských kníh, no či to niekedy príde, boh vie... :(

    Viallen z http://all-dreams-are-real.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat