8. 11. 2016

[RECENZE] Kočičí host

Originální název: 猫の客
Autor: Takaši Hiraide
Překladatel: Anna Křivánková
Vyšlo: 2016
Nakladatelství: Host
Počet stran: 160
Formát: E-book
AnotaceCitlivý a mimořádně krásný příběh o pomíjivosti života a o tom, jaké to je prožívat ho po svém. Manželé po třicítce žijí v malém pronajatém domku v klidné části Tokia, pracují z domu jako redaktoři a už si nemají mnoho co říct. Jednoho dne se k nim do kuchyňky pozve kočka a rychle nato zase odejde. Další den ale opět přijde a pak zas a znovu a znovu. Manželé jí brzy kupují dobroty a rádi si o kočce a jejím chování povídají. Život jako by pro ně byl najednou příslibem něčeho víc — dny jsou jasnější a barevnější. Příběh překypuje drobnými radostmi a okamžiky ohromující poetičnosti, ale pak se něco stane…



Japonský autor Takaši Hiraide se narodil roku 1950 ve městě Kitakjúšú (prefektura Fukuoka). Momentálně vyučuje na Tama Art University. V Japonsku se proslavil především jako básník. Kromě poezie však napsal mimo jiné ještě biografii básníka z období Meidži jménem Irako Seihaku. Jeho nejnovějším prozaickým dílem je právě Kočičí host.

Kočičí host je kniha, která v rámci současné celosvětové tvorby vybočuje. Zdráhám se jí označit typicky japonskou, protože není, ale v mnohých čtenářích jistě tento dojem vyvolá. Je vidět, že autor se z většiny věnuje poezii - jeho styl se čte s lehkostí a zaujme hlavně svou barvitostí - už od první věty si čtenář dokáže dokonale představit prostředí i jeho atmosféru.

Nečekejte nějaký napínavý příběh - spíš naopak, kouzlo této knihy je v malých každodenních událostech. Ať už je to jedna malá vážka, nebo kočka ze sousedství - může se zdát, že jde o drobné detaily, ale i ty dokáží změnit někomu život. 

Ovšem na pozadí každodenních návštěv a roztomilých kousku Čibi se odehrává mnohem vážnější událost. V letech 1986 - 1991 v Japonsku cena nemovitostí prudce stoupla. V roce 1992 ovšem „ekonomická bublina" praskla a následovala deset let trvající hospodářská krize. O ničem z toho se autor nezmiňuje přímo, ale důsledky může čtenář v ději bez potíží zaznamenat. 

Přišel březen. 
Jednoho sobotního večera těsně před úplňkem jsme spěchali Bleskovou uličkou, abychom stihli recepci pořádanou v galerii na počest autora „Bleskolapu". Kdybychom jeli vlakem, museli bychom jet přes centrum, což by nám zbytečně zabralo celou hodinu, a proto jsme se rozhodli vzít to na kole kratší cestou a dorazit tak na místo za pouhých třicet minut. 
Vyvedli jsme kola zahradní brankou ven a dostrkali je až na první roh uličky. V tu chvíli jsme zahlédli, kterak Čibi prolézá dírou v drátěném pletivu zakrývajícím mezeru pod dřevěným plotem mezi naším a sousedním pozemkem. Ledva se dotkla země, už se k nám otočila zády a vydala se divoce rostoucí trávou podél venkovní zdi k jižní straně domku. Představil jsem si, jak vyskakuje na verandu, vchází dovnitř svým okénkem, kterým se neprotáhne nikdo jiný než ona, a konečně poprvé vstupuje dovnitř pokoje. 
Vůbec poprvé jsme tak zvenčí viděli překračovat hranici mezi našimi pozemky a také to bylo poprvé, co jsme měli možnost sledovat její příchod zezadu. Se ženou jsme na sebe významně pohlédli - aha, tak takhle vždycky vyklouzne z domu a vleze k nám. 

Pro mě osobně byla tato kniha ze začátku trochu záhadou - nemohla jsem se rozhodnout, jak moc se mi ve skutečnosti Kočičí host líbí. Konec mě ovšem přesvědčil - autor se s ním vypořádal skvěle. Dokázal ve mě vyvolat spoustu emocí, dokázal mě přivést k zamyšlení, dokonce jsem se po dočtení ke knize několikrát vrátila. To se v mém případě zatím povedlo jen málo knihám. 

Zvlášť bych chtěla napsat něco málo o překladu. O Anně Křivánkové vím zatím jen díky překladu mang, které sice příliš často nečtu, ale protože trošku japonsky umím, je mi jasné, že takový překlad není žádná procházka růžovým sadem. Zatím mohu s jistotou porovnávat jen mezi českým a anglickým překladem a myslím, že ten český z toho vychází o poznání lépe. 


Hodnocení 
Tato kniha patří mezi to nejlepší, co jsem za tento rok přečetla, proto si myslím, že pět hvězdiček z pěti si rozhodně zaslouží. Nemyslela jsem si, že by se mi mohla kniha podobného ražení líbit, ale kombinace jednoduchého tématu v kombinaci s jistým historickým pozadím a skvělým stylem psaní mě upřímně okouzlil jako žádná jiná kniha. Na závěr bych také ráda poděkovala nakladatelství Host za recenzní výtisk a doufám, že v budoucnu opět vydají nějaké dílo od japonského autora. 

2 komentáře:

  1. Sakra, a ja som ju práve v kníhkupectve odložila do poličky :D Nevadí, aspoň viem, po čo sa tam mám vrátiť :D:D

    OdpovědětVymazat
  2. A já si ji koupila jen tak z popudu, že se mi líbila obálka. Zatím jsem se k ní ale nedostala, takže díky za doporučení :)

    OdpovědětVymazat